Česko chybí mezi devatenácti státy, které chystají první projekt IPCEI pro AI

Evropská komise oznámila 16. září, že devatenáct členských zemí dokončilo návrh prvního projektu IPCEI v oboru umělé inteligence. Koordinuje ho Německo, jedenáct zemí začne ještě v září předběžně oznamovat Komisi veřejnou podporu, kterou chtějí svým firmám dát. Česko na seznamu devatenácti není.

Výjimka z pravidel o veřejné podpoře

IPCEI je zkratka pro významný projekt společného evropského zájmu. Členské státy v něm smějí podpořit vybrané firmy z rozpočtu štědřeji, než kolik by jim běžná unijní pravidla o veřejné podpoře dovolila. Opírá se to o čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie a podrobnosti rozepisuje sdělení Komise 2021/C 528/02. Firma musí doložit takzvanou mezeru ve financování, tedy že bez veřejných peněz projekt neudělá, a většinu nákladů si přesto zaplatí sama.

„IPCEI umožňuje poskytovat vyšší veřejnou podporu, než by bylo běžně možné podle pravidel EU pro veřejnou podporu. Projekty schvaluje Evropská komise,“ popsala ten nástroj letos v červnu vrchní ředitelka Sekce fondů EU na ministerstvu průmyslu a obchodu Jitka Opičková. Právě proto se o místo v takovém projektu hraje: kdo v něm není, ten své firmy nad rámec běžných pravidel dotovat nesmí.

Projekt pro umělou inteligenci se podle Komise nesoustředí na jeden článek řetězce, ale na celý zásobník od výpočetních kapacit po hotové průmyslové služby. Návrh vzniká od začátku roku 2025 pod taktovkou německého spolkového ministerstva hospodářství a energetiky. Komise k tomu v dubnu 2025 zřídila poradní místo IPCEI Design Support Hub, které státům pomáhá napsat oznámení tak, aby prošlo.

Kdo v devatenáctce je

Rakousko, Belgie, Chorvatsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Maďarsko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Lucembursko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko. Ze všech sousedů Česka tedy nechybí ani jeden.

Zajímavější je jiné srovnání. Loni v listopadu podepsalo osmnáct ministrů průmyslu Berlínskou deklaraci, společné prohlášení o konkurenceschopnosti evropského průmyslu. V kapitole o umělé inteligenci stojí mezi klíčovými opatřeními „rychlé a odvážné uskutečnění IPCEI AI“ – v originále „fast and bold implementation of the IPCEI AI“. Česká republika je na seznamu signatářů.

Když se oba seznamy položí vedle sebe, vyjde, že čtyři signatáři deklarace se do projektu nezapojili: Bulharsko, Česko, Litva a Portugalsko. Naopak pět zemí, které deklaraci nepodepsaly, v projektu je – Estonsko, Maďarsko, Irsko, Lotyšsko a Švédsko. Je to náš vlastní dopočet z obou zveřejněných seznamů, takhle to nikdo nezveřejnil.

Drobnost, na které je vidět, jak opatrně se s čísly kolem IPCEI zachází: slovenská výzva k témuž projektu mluví o sedmnácti ministrech, kteří deklaraci podepsali. V jejím vlastním záhlaví je jich přitom vyjmenovaných osmnáct.

Slovensko si na to udělalo národní výběr

Jak účast vypadá zevnitř, je vidět na Slovensku. Ministerstvo investic, regionálního rozvoje a informatizace vypsalo letos v únoru výzvu k vyjádření zájmu označenou IPCEI AI 2026. Firmy měly čas do 10. března 2026 do 15.00. Z přihlášek se sestavuje seznam přímých, nepřímých a přidružených partnerů, ten schvaluje ministr na doporučení odborné komise, a teprve pak jde věc do Bruselu. Bez národního kola se do projektu nikdo nedostane.

Česko IPCEI zná, jen ne v umělé inteligenci

Nejde o to, že by české ministerstvo průmyslu a obchodu ten nástroj neumělo. Ve výpisu jeho strategických projektů jsou výzvy k IPCEI od roku 2020: vodíkové technologie, mikroelektronika a konektivita, cloudová infrastruktura nové generace, pokročilé polovodičové technologie se lhůtou prodlouženou do 31. ledna 2026 a jaderná energetika. Letos 17. června ministerstvo otevřelo výzvu za 300 milionů korun na pokračování projektů IPCEI v mikroelektronice. Žádosti se podávají od 19. června do 16. listopadu 2026 a mezi podporovaná témata patří i návrh čipů pro umělou inteligenci.

„Projekty IPCEI podporují technologickou suverenitu Evropské unie a snižují závislost na dovozu strategických technologií a komponent,“ řekl k té výzvě ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Výzvu k IPCEI pro umělou inteligenci ale ministerstvo ve výpisu nemá a hledání na jeho webu ji nenašlo.

V evropské infrastruktuře pro umělou inteligenci přitom Česko figuruje docela běžně. Loni 10. října uspělo v kole výzev společného podniku EuroHPC s Českou továrnou na umělou inteligenci (CZAI). Konsorcium šesti institucí vedené Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava postaví superpočítač KarolAIna s přibližně 340 akcelerátory a výkonem 850 PFlop/s v operacích pro umělou inteligenci. Rozpočet je téměř miliarda korun, tedy zhruba 40 milionů eur, a polovinu platí EuroHPC výměnou za polovinu výpočetního času. Českým uživatelům je otevřená i finská LUMI AI Factory, do jejíhož konsorcia patří ostravské IT4Innovations.

Co v oznámení není

Komise nejmenuje těch jedenáct zemí, které budou podporu předběžně oznamovat, neuvádí částku ani termín, do kdy o projektu rozhodne. Napsala jen, že posoudí soulad s kritérii sdělení o IPCEI. Kdy se k Berlínské deklaraci, kterou podepsalo, přidá i české ministerstvo, se z jeho stránek zjistit nedá.

Zdroje

• Commission welcomes the design of first Important Project of Common European Interest in AI, Evropská komise, 16. září 2026
• Call for expression of interest for participation in the IPCEI AI, Ministerstvo investícií, regionálneho rozvoja a informatizácie SR, únor 2026 (PDF)
• Berlin Declaration – Friends of Industry 2025, spolkové ministerstvo hospodářství a energetiky, listopad 2025 (PDF)
• MPO podpoří 300 miliony strategické projekty v oblasti mikroelektroniky a čipových technologií, ministerstvo průmyslu a obchodu, 17. června 2026
• The Czech Republic has its own AI Factory, including a new AI supercomputer, IT4Innovations, 10. října 2025