Francouzský zákon dovoluje kamery s umělou inteligencí jen tam, kde hrozí útok na lidi
Po sobotních nepokojích ve Francii žádá bývalý šéf národní policie Frédéric Péchenard, aby záběry pařížských kamer vyhodnocovala v reálném čase umělá inteligence. Zákon Ripost z 18. srpna sice prodloužil pokus s takovým dohledem do konce roku 2030, Ústavní rada ale v rozhodnutí k němu připomněla, že samotné riziko škod na majetku k jeho nasazení nestačí. Obličeje tyto systémy rozpoznávat nesmějí vůbec.
Kontext: co se ve Francii 17. října stalo
Francouzští středoškoláci pořádají blokády škol a demonstrace a svolávají se hlavně přes sociální sítě, jak popsal magazin.chatujme.cz. Sobotní demonstraci 17. října provázely nepokoje. Podle BFM policie zadržela přes 2 000 lidí, v Bordeaux demonstranti poškodili rezidenci prefekta a ministr vnitra chce rabující dohledat ze záznamů kamer.
Frédéric Péchenard, bývalý generální ředitel francouzské národní policie a dnes místopředseda regionu Île-de-France za Republikány, řekl rádiu France Info, že v Paříži jsou kamery skoro všude, ale policie u nich nesmí používat umělou inteligenci. Operátoři proto podle něj musí sledovat všechny obrazovky naráz. Chce systém, který násilnou scénu sám vytáhne před operátora, a to v reálném čase. Jeho slova převzala 19. října BFM Tech.
Péchenard se odvolal na pokus z olympiády, jehož prodloužení jeho strana prosazovala. Francie ho letos v létě opravdu prodloužila a co dovoluje, je dnes přesně dané: zákon Ripost z 18. srpna 2026 a rozhodnutí Ústavní rady, které mu čtyři dny předtím vymezilo hranice.
Kamery se nedívají na lidi, ale na předem určené situace
Francouzsky se tomu říká vidéosurveillance algorithmique, zkráceně VSA. Software prochází záběry kamer, které už visí, a hlásí předem určené události. Nikoho nepoznává podle tváře. Zavedl ho článek 10 zákona č. 2023-380 z 19. května 2023 a platil pro sportovní, rekreační a kulturní akce, kterým hrozí teroristický útok nebo vážné ohrožení lidí, pro jejich okolí a dopravu k nim. Pokus měl skončit 31. března 2025, pak se termín posunul na konec roku 2027, jak shrnuje rozbor advokátní kanceláře Lexing.
Cedule dopravce RATP z pařížského metra na fotce výš vyjmenovává čtyři situace, které systém hledal: odložené zavazadlo, vstup člověka nebo vozidla do zakázané zóny, pohyb davu a příliš hustý dav. O zásahu rozhodoval operátor sám.
Zákon Ripost, oficiálně č. 2026-798, posunul článkem 50 konec pokusu na 31. prosince 2030. Hlavně ale přidal druhou kategorii míst: budovy a místa otevřená veřejnosti, která jsou trvale nebo kvůli mimořádným okolnostem zvlášť vystavená riziku terorismu nebo vážného ohrožení lidí. Vládní web vie-publique.fr jako příklad uvádí nádraží a obchodní centra. Seznam těch míst má stanovit vyhláška ministra vnitra. Lexing 7. října ani BFM 19. října o jejím vydání nevědí.
Na demonstrace samotné tedy zákon nemíří. Podle BFM se pravidla pro sportovní a kulturní akce na odborové a studentské průvody nevztahují. Nová kategorie by mohla zahrnout třeba rezidenci prefekta v Bordeaux, plošnou analýzu všech shromáždění ale nepřipouští.
Ústavní rada: škody na majetku nestačí
Ústavní rada posoudila prodloužení v rozhodnutí 2026-915 DC ze 14. srpna. V odstavci 537 výslovně píše, že zákon nasazení vylučuje tam, kde hrozí jen škody na majetku. Rabování a zapálená auta tedy samy o sobě důvod nedávají.
Povolení vydává prefekt, v Paříži policejní prefekt. Musí ho odůvodnit a uvést, kdo zpracování provozuje, které místo se sleduje, proč, v jakém okruhu a na jak dlouho. Napadnout ho jde u správního soudu, i v rychlém řízení.
U trvale ohrožených budov měl zákon navázat dobu povolení na povolení samotných kamer. To může podle odstavce 544 trvat až pět let, a to bez povinného přezkumu. Rada proto stanovila výhradu: povolení algoritmické analýzy smí trvat nejvýš tři měsíce a obnovit se dá jen tehdy, když důvody trvají. Ostatní části prodloužení uznala za ústavní.
Sdružení La Quadrature du Net upozorňuje, že obnovovat jde opakovaně, takže dohled může v praxi běžet skoro trvale. Připomíná také, jak široce se riziko vykládalo dosud: našlo se u koncertů Taylor Swift, u předávání cen NRJ Music Awards i u zápasů Paris Saint-Germain.
Rozpoznávání obličejů zákon vylučuje úplně
V odstavci 541 rada shrnuje, co systémy nesmějí: žádné rozpoznávání obličejů, žádnou biometrickou identifikaci a žádné propojení s jinými databázemi osobních údajů. Vláda smí systému zadat jen takové události, které jde odhalit bez nich.
Evropské právo jde stejným směrem. Akt o umělé inteligenci v čl. 5 odst. 1 písm. h) od 2. února 2025 zakazuje policii identifikovat lidi na dálku podle biometrických údajů v reálném čase na veřejně přístupných místech. Výjimky jsou tři: pátrání po obětech únosu, obchodu s lidmi a po pohřešovaných, odvrácení konkrétní bezprostřední hrozby pro život nebo teroristického útoku a dohledání podezřelého ze závažného trestného činu. Rozbití výlohy mezi nimi není.
Francouzský úřad pro ochranu osobních údajů CNIL měl k návrhu výhrady. Podle shrnutí Lexing jeho usnesení 2026-023 z 12. března 2026 kritizuje prodloužení do roku 2030 i rozšíření na potenciálně velký počet budov. Úřad v něm připomněl, že hodnocení z olympiády ukázalo falešné poplachy a u některých situací nedostatečnou spolehlivost. Upozornění z algoritmu má podle CNIL vždy ověřit člověk, než policie zasáhne.
Zdroje
- Conseil constitutionnel: Décision n° 2026-915 DC du 14 août 2026
- Conseil constitutionnel: La décision en bref
- Vie publique: Loi du 18 août 2026 (RIPOST)
- Lexing Avocats: Vidéoprotection algorithmique, élargissement du cadre (7. 10. 2026)
- La Quadrature du Net: Loi RIPOST adoptée, faisons le bilan (9. 9. 2026)
- BFM Tech: Reconnaissance faciale, vidéosurveillance algorithmique (19. 10. 2026)
- Nařízení (EU) 2024/1689 o umělé inteligenci, čl. 5