Komise sjednotila pravidla pro testování AI pod dohledem úřadů
Regulační sandbox má firmám pomoci vyjasnit právní požadavky před uvedením systému na trh. Výstupní zprávu uznají úřady v celé EU, sama však nenahrazuje prohlášení o shodě.
Evropská komise přijala 10. listopadu společná pravidla pro regulační sandboxy umělé inteligence. Jde o časově omezené testování pod dohledem úřadu, při kterém firma vyvíjí nebo ověřuje systém a řeší jeho právní požadavky ještě před uvedením na trh. Prováděcí nařízení 2026/2487 vyšlo v Úředním věstníku 11. listopadu a vstoupí v platnost 1. prosince 2026.

Doklad o zkouškách platí i za hranicemi
Po skončení účasti úřad vyhodnotí, co se v dohodnutém projektu podařilo provést. Písemný doklad popíše úspěšně uskutečněné činnosti a posuzované právní požadavky. Výstupní zpráva rozvede řešené otázky, doporučení a případné závažné incidenty. Orgány dozoru nad trhem i subjekty pověřené posuzováním shody v ostatních členských státech musí oba dokumenty uznat jako dokumentaci provedené práce a výsledků.
Ani jeden dokument však nemá právní účinek prohlášení o shodě. Firma tedy získá podklady pro další posuzování, odpovědnost za dodržení platných předpisů jí zůstává. Také řecký státní sekretariát pro AI ve svém výkladu z 13. listopadu výslovně upozorňuje, že ani úspěšné dokončení sandboxu není povolením k uvedení systému na trh nebo do provozu.
Prosincové datum navíc není společným dnem otevření všech národních programů. Odůvodnění předpisu uvádí pro jejich zřízení termín do 2. srpna 2027. Každý stát má zajistit alespoň jeden na národní úrovni; přípustný je i společný sandbox více států.
| Událost | Termín nebo lhůta |
|---|---|
| Vstup nového nařízení v platnost | 1. prosince 2026 |
| Zřízení národních sandboxů | Do 2. srpna 2027 |
| Oznámení výsledku výběru | Nejpozději tři měsíce od úplné žádosti nebo od uzávěrky výzvy |
| Předání výstupní zprávy | Nejpozději 45 pracovních dnů od ukončení účasti |
Malé firmy mají přednost a základní služby zdarma
Žádat mohou poskytovatelé i budoucí poskytovatelé systémů AI, a to také v jiném členském státě, než ve kterém sídlí. Článek 3 počítá se systémy před uvedením na trh, s podstatnými změnami už prodávaného systému i s případy, kdy změna jeho použití vede k zařazení mezi vysoce rizikové systémy.
Samotná přihláška přijetí nezaručí. Úřad posoudí potřebu řešit konkrétní právní či praktický problém, využitelnost získaných zkušeností pro další projekty, společenský přínos, připravenost návrhu a jeho inovativnost. Podle kapacit může dát přednost určitým odvětvím.
Malé a střední podniky včetně začínajících mají přednostní přístup. Regulační poradenství a dohled dostanou zdarma, včetně podpory při posuzování shody a dohledu nad testováním v reálných podmínkách. U dalších dohodnutých služeb smí úřad vyúčtovat mimořádné náklady. Musí na ně upozornit před zahájením účasti a rozpis na faktuře má umožnit ověřit, za co firma platí. Ostatním podnikům může účtovat plné náklady služeb podle předem zveřejněného seznamu poplatků.
Plán určí, co se skutečně prověří
Po přijetí se firma s úřadem dohodne na plánu. Ten vymezí cíle, harmonogram, role účastníků, služby i konkrétní právní povinnosti, kterým se testování bude věnovat. Uvede také, zda projekt zpracovává osobní údaje a zda je třeba zapojit úřad pro jejich ochranu. Podle rizik musí obsahovat postupy řízení a hlášení závažných incidentů.
Rozbor Paola Tarsitana na Cybersecurity360 ukazuje rozdíl na příkladech: průmyslový systém může zkoušet odolnost vůči manipulovaným obrázkům, asistent pracující s důvěrnými dokumenty zase nežádoucí vydání informací. Jde o možné zkoušky přizpůsobené projektu. Nové nařízení nepředepisuje všem systémům jeden shodný seznam technických testů.
Dohled může skončit i zastavením projektu. Článek 8 umožňuje dočasné či trvalé pozastavení testování nebo účasti, pokud podle úřadu nelze zjištěné problémy zmírnit. Předpis mezi takovými případy uvádí porušení podmínek plánu nebo významná rizika pro zdraví, bezpečnost či základní práva, která nelze účinně zmírnit.
Ještě před dokončením má firma vyjasnit, které informace považuje za důvěrné. Celou výstupní zprávu může úřad předat Komisi ke zveřejnění se souhlasem obou stran. Nedůvěrná hlavní zjištění a zkušenosti ale smí zveřejnit i bez souhlasu účastníka. Pokud firma důvěrnost neoznačí v plánu ani výslovně před koncem projektu, předpis považuje informace za dostupné pro zveřejnění.
Zdroje
- EUR-Lex: české znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2026/2487, zejména články 2 až 6, 8 a 10 a bod odůvodnění 6.
- Řecký státní sekretariát pro AI: výklad nových pravidel, 13. listopadu 2026.
- Cybersecurity360: rozbor pravidel a bezpečnostních zkoušek, Paolo Tarsitano, 11. listopadu 2026.