Odvolací soud v USA odmítl fair use u trénování AI na poznámkách z Westlawu

Odvolací soud Spojených států pro třetí obvod rozhodl 29. září 2026, že firma ROSS Intelligence nesměla bez svolení použít právní poznámky z databáze Westlaw k trénování svého vyhledávače. Potvrdil tím dílčí rozsudek z Delawaru: šlo o porušení autorských práv společnosti Thomson Reuters, ne o fair use, tedy americkou výjimku pro přípustné užití cizího díla. Věc má číslo 25-2153 a rozhodoval senát ve složení Restrepo, Montgomery-Reeves a Bove.

Advokátní kancelář Haynes Boone v rozboru z 2. října píše, že jde zřejmě o první rozhodnutí federálního odvolacího soudu o fair use při trénování umělé inteligence. Senát sám tak velká slova nepoužívá. Hned v úvodu píše, že podle ROSS se spor týká budoucnosti právnických nástrojů s AI, ve skutečnosti ale jde o obyčejný spor o autorská práva.

Vyhledávač, který nic nepsal, jen vracel pasáže

Firmu založili tři studenti informatiky z Torontské univerzity po soutěži IBM s počítačem Watson. Jejich vyhledávač odpovídal na právní otázky položené běžnou řečí úryvky z přibližně deseti milionů soudních rozhodnutí, která autorské právo nechrání. Soud výslovně uvádí, že nešlo o generativní AI: systém nový text netvořil.

Aby poznal, který úryvek na otázku odpovídá, potřeboval cvičná data. Objednal je u firmy LegalEase Solutions a ta napsala asi 25 000 memorand. Každé neslo právní otázku a čtyři až šest pasáží z rozsudků s hodnocením výborná, dobrá, tematicky blízká a nesouvisející. Otázky pisatelé stavěli podle poznámek z Westlawu, protože to byl podle spisu snadný způsob. Za výbornou odpověď pak nejčastěji označili právě tu pasáž, ke které Westlaw danou poznámku připojuje.

Westlaw chtěl ROSS nahradit a netajil se tím. Inzeroval přímé srovnání s ním za podobné ceny a některé advokátní kanceláře k němu přešly. Thomson Reuters žaloval v roce 2020. Soudce Stephanos Bibas, člen odvolacího soudu přidělený k soudu v Delawaru, nejdřív v roce 2023 chtěl o fair use nechat rozhodnout porotu. Před soudním jednáním svůj názor sám změnil a 11. února 2025 rozhodl, že ROSS převzal 2 243 poznámek a fair use se na to nevztahuje. Na žádost obou stran pak předložil odvolacímu soudu dvě otázky: jsou poznámky původní dílo, a šlo o fair use?

Poznámka nad rozsudkem je dílo, rozsudek ne

Poznámky (anglicky headnotes) stojí ve Westlawu nad textem rozhodnutí a shrnují jeho právní závěry. Redaktoři je píšou podle pravidel: jen podstatná fakta, pokud možno do 800 znaků a tak, aby poznámka dávala smysl i bez rozsudku. Volba, co z rozhodnutí vybrat a jak to říct, podle senátu stačí na „jiskru tvořivosti“, kterou americké právo od případu Feist z roku 1991 pro ochranu žádá.

Na námitku, že by tím Thomson Reuters získal monopol na právo, senát odpověděl, že poznámky právo nejsou, rozsudky ano – a ty zůstávají volné. Neuspěla ani námitka, že se právní závěr dá vyjádřit jen jedním způsobem. Soud připomněl vlastní starší rozhodnutí o kostýmu banánu, který podle něj může vypadat mnoha způsoby. Konkurenční LexisNexis k tomu v podání pro soud uvedl, že ke stejným rozsudkům píše jiné poznámky.

Snadnost není nutnost

Rozhodl hlavně první ze čtyř zákonných faktorů, účel užití. Westlaw poznámkami pomáhá právníkům najít rozhodnutí a ROSS na nich trénoval nástroj, který měl dělat totéž. Trénování AI senát bral jako mezikrok, který na společném cíli nic nemění, a užití označil za komerční a nanejvýš minimálně transformativní.

Obhajoba se odvolávala na spor autorů s Googlem o skenování knih a na případy, kdy soudy dovolily kopírovat kód kvůli kompatibilitě – Google proti Oraclu, Sega proti Accolade a Sony proti Connectixu. Vyhledávání v knihách ale mělo jiný účel než knihy samy a čtenáře k nim mohlo přivést. U kódu bylo kopírování nutné, aby programy spolu vůbec fungovaly. ROSS měl k dispozici samotné rozsudky a poznámky vzal, protože to bylo pohodlnější. „Na rozdíl od nutnosti není snadnost důvodem ke kopírování,“ píše senát (v našem překladu).

V poznámce pod čarou dodal, že ROSS místy jednal ve zlé víře. Zkoušel se do Westlawu dostat přes přístup advokátní kanceláře, která do něj investovala, a jeho zaměstnanec použil studentský účet a zatajil, pro koho pracuje.

Druhý faktor, povaha díla, mírně nahrál ROSS: poznámky už vyšly a jsou spíš věcné. Třetí, rozsah převzatého, mu soud v Delawaru přiznal, odvolací senát ho ale otočil. Podle obhajoby šlo jen o 0,08 % z 28 milionů poznámek ve Westlawu. Každá poznámka je ovšem samostatné dílo, takže firma pokaždé převzala dílo celé, a to bez potřeby, když byly rozsudky volně dostupné.

Trh s trénovacími daty existuje i bez jediné licence

Nejdál sahá čtvrtý faktor, dopad na trh. Thomson Reuters doložil, že se trh s licencováním poznámek jako textu k trénování AI rychle rozvíjí a že je sám používá k trénování vlastních nástrojů, třeba vyhledávání WestSearch Plus. Nikomu jinému je přitom nelicencoval. Senátu to stačilo: ROSS mu podle něj vzal příležitost na takový trh vstoupit. Haynes Boone v tom vidí nejdůležitější část rozsudku, protože licencování textu jako trénovacích dat je teď na úrovni odvolacího soudu uznaný odvozený trh, i když vlastník práv zatím nic neprodal.

Argumenty o veřejném prospěchu neprošly. ROSS sliboval lepší přístup k právu, jenže rozsudky jsou zdarma a jeho služba stála tolik co Westlaw. Pro tvrzení, že rozsudek zastaví vývoj AI nebo ohrozí národní bezpečnost, nepředložil žádný důkaz.

Generativní modely nechal senát stranou

Pro spory o velké jazykové modely je podstatná poznámka pod čarou číslo 7. Ministerstvo spravedlnosti USA podalo 1. září 2026 vyjádření ve sloučeném řízení o autorských právech proti OpenAI u federálního soudu v New Yorku (1:25-md-3143). Opřelo se v něm o rozsudek Bartz proti Anthropicu z roku 2025 a tvrdilo, že trénování modelu, který umí tvořit vlastní odpovědi, je transformativní užití. Senát napsal, že na ROSS tyhle úvahy nedopadají: jeho systém nový text netvoří a byl stavěný jako komerční náhrada Westlawu. Ministerstvo se navíc do sporu o ROSS vůbec nevložilo.

Jak dopadnou žaloby na OpenAI nebo Metu, tedy rozsudek neříká. Úvaha o trhu s trénovacími daty ale podle nás na tom, jestli model text generuje, nijak nestojí. Jiný odvolací soud přitom v září rozhodl ve prospěch firem kolem Copilotu, když devátý obvod zamítl nárok podle zákona DMCA s tím, že model netvoří kopie. Šlo ale o odstraňování údajů o autorovi, ne o fair use.

Vlastní podání poslaly na podporu ROSS třeba Electronic Frontier Foundation, na podporu Thomson Reuters Asociace amerických vydavatelů a News Media Alliance. Spor tím nekončí. Žaloba jmenovala 21 787 poznámek a o těch, které soud v Delawaru nerozhodl předem, má rozhodnout porota. Ta má u rozhodnutých 2 243 poznámek také určit, kterým z nich ochrana nevypršela.

Zdroje

• Thomson Reuters Enterprise Centre GmbH v. ROSS Intelligence Inc., No. 25-2153 (3d Cir., 29. 9. 2026) – rozsudek odvolacího soudu
• Memorandum Opinion, No. 1:20-cv-613-SB (D. Del., 11. 2. 2025) – dílčí rozsudek okresního soudu
• Haynes Boone: Third Circuit Rejects Fair Use for ROSS’s Copying of Westlaw Headnotes (2. 10. 2026)