Přeskočit na obsah
Infrastruktura 3 min čtení

EU shání sedm továren pro AI. Veřejných 10 miliard má přitáhnout dalších 20

Evropská unie otevřela tendr na provoz až sedmi výpočetních center pro velké modely umělé inteligence. Nabízí jim až 10 miliard eur z veřejných peněz a čeká nejméně 20 miliard od soukromých investorů. Zatím tedy nejde o hotové stavby ani o přidělené peníze.

Evropská unie 30. července otevřela výběrové řízení na provoz až sedmi takzvaných továren pro umělou inteligenci. Název trochu mate: nebudou vyrábět roboty ani software. Půjde o velká datová centra, ve kterých si firmy, úřady a výzkumníci pronajmou výpočetní výkon pro trénování a provoz modelů.

Technik s notebookem pracuje u otevřené serverové skříně
Technik u serverové skříně v americkém výpočetním středisku NERSC. Snímek je ilustrační, evropské továrny pro AI zatím nestojí. Foto: Derrick Coetzee, Wikimedia Commons (CC0)

Veřejný rozpočet má dosáhnout nejvýše 10 miliard eur. Unie a členské státy ale nechtějí zaplatit celé stavby: počítají s tím, že tato částka přitáhne nejméně dalších 20 miliard eur od soukromých investorů. Titulkových „více než 30 miliard“ je tedy součet dvou různých balíků, nikoli nová dotace z Bruselu.

Stát si kupuje výkon a snižuje riziko investorům

Podle společného podniku EuroHPC budou Unie a zapojené státy společně nakupovat výpočetní čas ve vybraných centrech. Veřejné peníze tak mají fungovat jako jistý první zákazník. Provozovateli zaručí část budoucí poptávky a tím mu usnadní shánění soukromého kapitálu na stavbu.

To je podstatný rozdíl proti představě, že Komise pošle sedmi stavitelům každému šek. Výše podpory se bude u jednotlivých projektů lišit podle velikosti a služeb. Část se má zaplatit ze současného evropského rozpočtu, většina až z rozpočtového období 2028 až 2035. Ani horní hranice 10 miliard proto neznamená, že už jsou všechny peníze přidělené.

Kdyby se plánovaných nejméně 30 miliard eur rozdělilo rovnoměrně mezi sedm center, na jedno by vyšlo přes 4,3 miliardy. Z toho by jednoduchým průměrem připadlo nejvýše 1,4 miliardy na veřejnou část a nejméně 2,9 miliardy na soukromou. Tendr rovné díly neslibuje; přepočet jen ukazuje řád velikosti každé stavby.

Nejméně 100 tisíc čipů v jednom centru

Každá továrna má spojit výkonné procesory pro AI, úložiště, rychlé sítě, cloudový software a energeticky úsporné datové centrum. Agentura Associated Press uvádí plán nejméně 100 tisíc nejmodernějších procesorů v každém zařízení. Pokud vznikne všech sedm a každé dosáhne jen této spodní hranice, bude to dohromady nejméně 700 tisíc procesorů.

Komise chce výkon nabízet pro tři různé práce. Trénování vytváří model z velkého množství dat, dolaďování ho přizpůsobí konkrétnímu oboru a inference je samotné používání hotového modelu. Přístup mají dostat začínající firmy, menší podniky, průmysl, univerzity i veřejné úřady. Z podmínek ale zatím neplyne, kolik budou za výpočty platit ani kolik kapacity připadne jednotlivým skupinám.

Nová centra doplní síť 19 menších továren pro AI, kterou EuroHPC už buduje. Podle AP má sedm nových zařízení více než zdvojnásobit dnešní výpočetní kapacitu této evropské sítě. Samotný počet serverů ovšem neříká, zda bude výkon dostupný za cenu, kterou si evropská začínající firma může dovolit.

První provoz nejdřív v roce 2028

Hlásit se mohou konsorcia nebo účelově založené společnosti složené z firem, veřejných institucí a investorů. Jedno centrum může stát v jedné zemi i na více místech přes hranice. Nabídky se podávají do 12. listopadu 2026 a vítěze chce EuroHPC vybrat na začátku roku 2027.

Vybrané továrny mají začít pracovat do 18 měsíců od rozhodnutí. Při dodržení harmonogramu to znamená přibližně polovinu roku 2028. Do té doby se musí sehnat soukromé peníze, postavit datová centra, přivést k nim dost elektřiny a dodat procesory. Oznámení z letošního července je proto začátek soutěže, ne otevření sedmi hotových provozů.

Právě elektřina může rozhodnout, kde centra vzniknou a kolik bude jejich provoz stát. AP s odkazem na červnovou zprávu Komise připomíná, že elektřina může být v Evropské unii dvakrát až třikrát dražší než ve Spojených státech a Číně. Tendr požaduje energeticky účinná datová centra, ale účinnost sama nevyřeší cenu ani dostupnost nového příkonu.

Co teprve ukáže, zda plán funguje

První měřítko přijde v listopadu: kolik nabídek skutečně dorazí a zda u nich bude potvrzených nejméně 20 miliard soukromého kapitálu. Druhé přijde po výběru lokalit. Teprve smlouvy ukážou, kolik výpočetního času veřejné instituce za své peníze získají, kdo dostane přednost a za jakých cen budou centra sloužit menším firmám.

Unie tím reaguje na závislost na amerických cloudových službách a na náskok Spojených států a Číny ve velkých výpočtech pro AI. Sedm evropských center může přidat chybějící výkon, samo ale nevytvoří nové modely ani zákazníky. Dnešní jistota je skromnější: běží tendr s veřejnou hranicí 10 miliard eur, termínem v listopadu a podmínkou, že větší část investice přinesou soukromí partneři.

Zdroje: Evropská komise – vyhlášení tendru, EuroHPC – podmínky a harmonogram, Associated Press.